LEICA filtr oranžový 39 mm

K čemu slouží

Oranžový filtr dává podobné účinky jako filtr červený, tedy ztmavení zelené a modré, jen s tím rozdílem, že je u snímku dosaženo nižší intenzity kontrastu. Své využití nalezne v krajinářské fotografii, kde ztmaví nebeskou modř a ztlumí atmosférický závoj či zobrazí strukturu kamenných staveb, zámků i hradů a obytných budov, ale i u portrétních snímků a fotografických aktů, kde potlačí drobné nedostatky pleti.

Barevné filtry určené pro převod do šedé škály tonální stupnice mají své nezaměnitelné místo nejen v historii fotografie, kdy je například fotograf Ansel Adams, objevitel zonálního systému, používal pro své poeticky laděné snímky krajin, ale také v brašně autorů pracujících převážně s černobílým negativním i pozitivním filmovým fotografickým materiálem.

Filtry převádějí běžnou barevnou realitu v černobílý obraz tím způsobem, že propouští barevný odstín blízký barvě filtru, čímž ho zesvětlí, zatímco doplňkové barvy odfiltrovává, a ty jsou pak na výsledné fotografii tmavší.

Mícháním základních barev (červená, žlutá a modrá) dochází k vytváření barev doplňkových (oranžová, zelená a fialová) jejichž dalším mícháním vznikají barvy terciální (např. žlutozelená). Pro přesnější představu jejich účinku je třeba si barvy představit v jakémsi pomyslném barevném kruhu, kde jsou barvy doplňkové umístěny na protější straně, než jsou barvy základní (viz. obr.).

Jak se používá

Barevný filtr v prvé řadě slouží k přizpůsobení převodu reálného světa do šedé škály, jak popisuje předcházející odstavec. Rovněž může sloužit i jako ochrana objektivu před mechanickým poškozením. Na objektivu ho lze mít při používání černobílého materiálu stále, je však potřeba si uvědomit, že má vliv na posun tonality a prodlužuje expozici. Lze ho kombinovat s ostaními filtry, kupříkladu s neutráním šedým přechodem v krajinářské fotografii.